Díl první - Globální myšlení aneb jak se žije v mezinárodním prostředí

„You are not selling enough your culture awareness“ zaznělo od přednášejícího. Tenhle workshop zrovna nebyl na toto téma. Nápady, jak napsat úspěšné CV, jsem si odnesl stejně tak jako tuhle krátkou a údernou větičku, která mi ještě delší dobu rezonovala v hlavě. Nemusel jsem o tom ani přemýšlet dlouhé večery, abych přišel na to, že to je jedna z důležitých odpovědí na otázku, proč vlastně studovat na zahraniční univerzitě?


Každý jeden díl tohoto seriálu bych chtěl probrat důležité aspekty studia v zahraničí, zabrousit do zákulisí a také přinést praktické zkušenosti studenta britské univerzity. Možná si říkáte, že dnešní téma multikulturního prostředí je tak trochu „klišé“ a že to k životu vlastně není potřeba. Já bych naopak dokázal tuto vlastnost zahraničních univerzit řadit na ty nejvyšší příčky. Je to něco, co si zkrátka musíte zažít.


Studentka z Německa, kolega z Polska, jednou za čas skotský přízvuk a o tom americkém ani nemluvím. Možnost poznat se navzájem u společného projektu, prezentace na téma finančních ukazatelů, konkrétně finančních výsledků chemického holdingu BASF a jeho meziroční srovnání. Velké rozdíly mezi evropskými studenty nehledejme a o to více zajímavější je situace, kdy musíte spolupracovat v daleko širším měřítku Asie nebo Ameriky. Kulturní rozdíly se zde projevují daleko více. Samotná dovednost efektivní komunikace v rámci odlišných kultur se nazývá “intercultural competence” definována jako:


„Intercultural competence is a range of cognitive, affective, and behavioural skills that lead to effective and appropriate communication with people of other cultures. Effective intercultural communication relates to behaviors that culminate with the accomplishment of the desired goals of the interaction and all parties involved in the situation.“

Zdroj: Wikipedia.org


Pojďme ale pryč od nudných definic. Velmi vhodné spojení se nabízí mezi multikulturním prostředím a jazyky. Ne nadarmo se říká, že kolik jazyků umíš, tolikrát si člověkem. Mezinárodní univerzitní prostředí vás nutí přemýšlet nejen v jiném v tomto případě anglickém jazyce, ale v mnoha odlišných kontextech. Znovu je to velmi těžce popsatelný fenomén, který zažijete nejen tehdy, když si se skupinkou studentů sednete na lavičku uprostřed kampusu a najednou zjistíte, že jste získali přátele z celého světa a komunikujete v jazyce, se kterým jste se nenarodili. Síť kontaktů po celém světě je něco, co je k nezaplacení.


Co takhle zkusit úplně jinou úroveň a chodit na hodiny dalšího jazyka? Já jsem takhle vyzkoušel japonštinu. V rámci univerzity jsou většinou kurzy pro studenty dokonce zdarma. Měl jsem velmi zvláštní pocit, když jsem se další jazyk neučil z mého mateřského jazyka, nýbrž z angličtiny.


Vyvstává poslední dnešní otázka a tou je brexit. Nejistota ohledně vývoje celé země zůstává velkou neznámou, a to samozřejmě zasahuje celý vzdělávací systém. Zůstanou nám britské univerzity nadále tak zajímavé? Já doufám, že ano protože mají rozhodně co nabídnout nejen z hlediska mezinárodní účasti nebo historie. 


Pokud zrovna nechcete vystoupit ze své komfortní zóny natolik, že byste vyjeli na několik let studovat bakaláře nebo na rok magistra, Evropská unie vymyslela skvělý program Erasmus, kde se můžete sbalit a alespoň na semestr vyjet rozšířit si obzory. I přesto, že vystoupení UK z Evropské unie může být dopad na řadu studijních možností a programy typu Erasmus, jsem přesvědčen o tom, že dnešní doba stále skýtá nepřeberné možnosti a nevyužít je, by byl doslova hřích.


Přikládám krátké video z TedX na téma “Studying abroad and the Global Perspective”, které dále rozvíjí naše dnešní téma a bude důležité i pro ty další.


Píšeme pro vás