Díl druhý - Jak uspět u přijímacího řízení od A do Z

Už vás někdy napadla ta bláznivá myšlenka, že odstřihnete vše, co máte doma nebo ve vašem rodném městě a vyjedete do světa? To, co se může zdát jako nesplnitelný sen, nemusí naopak být nemožný cíl, pokud máme ten správný “mindset” a vůli překonávat překážky. Univerzita v Oxfordu nebo v Edinburghu, Yale či prestižní střední škola s International Baccalaureate (mezinárodní obdoba české maturity) může být blíže, než si myslíte.

 

Tento článek by měl být skutečně od A do Z, tak pojďme společně probrat všechny aspekty procesu před, mezi a po podání přihlášky. Jelikož nechci být teoretik, bude to hodně směřováno na britský systém vzdělávání, a to nejen z důvodu osobních, ale i praktických zkušeností s celým procesem.

 

V případě už hotové maturity v České republice budeme směřovat přímo na podání přihlášky na zahraniční univerzitu. V rámci britského procesu funguje centralizovaný systém UCAS, který značně zjednodušuje celý průběh přijímacího řízení. Přihlašuje se vždy do 15. ledna na příští akademický rok, který začíná v září. Pozor musí dávat ti, kteří aspirují nejvýše a chtějí na Oxbridge (často užívaná zkratka dvou nejlépe hodnocených britských škol Oxford a Cambridge). Tam je limit na podání přihlášek už 15. října a student si musí zvolit v přihlášce jednu z nich. Nemůžete se hlásit na Oxford i Cambridge zároveň. Doporučoval bych věnovat dostatečné množství času před tímto “deadlinem” poctivé přípravě a nespoléhat se na poslední den přijímacího “okna”. Velká Británie má jedny z nejlepších univerzit na světě a celý systém se tímto stává velmi kompetitivní. Pokud míříte na ty nejvyšší příčky typu Oxford, Cambridge, UCL, atd., nesmíte se spoléhat jen na splnění daných vstupních kritérií, naopak detailní dolaďování maličkostí je téměř nutností.

 

 

Sedíte před prázdným listem papíru s hotovým maturitním vysvědčením a říkáte si, co teď? Pokud máte to štěstí a tento článek čtete ještě při probíhající střední škole, máte daleko větší šanci se co nejlépe připravit a dosáhnout co nejvyšších met. O co jde? Na většinu oborů v České republice existuje přijímací zkouška a na celkovou motivaci studenta nebo jeho prospěch se příliš nehledí. Přesný opak naleznete ve Velké Británii (kromě některých oborů jako právo, kde existují standardizované zkoušky typu LSAT). Nejdůležitější jsou v tomto případě známky ze střední školy, akademická reference a především “personal statement”.

 

Tyto tři dokumenty jsou téměř jistě “svatým grálem” úspěchu v přijímacím řízení. Nemusíte se trápit s přijímacími zkouškami, naopak si musíte v průběhu vašeho studia na střední škole velmi rychle uvědomit, že známky na maturitním vysvědčení musí být perfektní, velmi dobrý vztah s učiteli pomůže kvalitní referenci a vaše motivace, praxe, koníčky, záliby a další “extra-curricular activies” pomůžou zaobalit “personal statement” do hezké podoby.

 

Jak vlastně postavit kvalitní “personal statement”? Mějte jasně danou strukturu, zmiňte vaše středoškolské vzdělání a především proč chcete studovat obor, který jste si zvolili. Tohle “proč” potom podpořte vlastními zkušenostmi, znalostí daného oboru a “skills”, které jste někde za dobu vaší střední školy nebo klidně dříve, posbírali. Za každou činností nabíhají získané dovednosti a nebojte se je použít. Sportujete? Zmiňte houževnatost a kompetitivní povahu. Máte rádi technologie? Zmiňte analytické schopnosti a způsobilost vyřešit problém. Na závěr to vše dejte do kupy a nebojte se na základě vašeho proč podpořeného dovednostmi jednoduše vyřknout proč jste ten ideální student pro daný obor.

 

Pokud máte hotovo, tyto tři dokumenty připravené a “personal statement” doladěný do posledního detailu, stačí vše nahrát do systému UCAS společně s vašimi osobními údaji a volbou školy. Tento centralizovaný systém umožňuje podat celkově 5 přihlášek s různou kombinací univerzit a oborů. Dejte si pozor na jednu věc - můžete si zvolit jakoukoliv kombinaci, ale “personal statement” posíláte pouze jeden, který je velice spjatý s vaší motivací ke studiu určitého oboru, proto se téměř vylučuje (nebo alespoň já nedoporučuji) zvolení dvou velice odlišných oborů. Příklad může být medicína a zároveň právo. Takto by se musel napsat velice obecný “personal statement”, který by vás mohl velice limitovat a nakonec být spíše kontraproduktivní. V pořádku mi přijde například kombinace velmi příbuzných oborů jako je chemie a biochemie.

Po odeslání nastává relativně dlouhá doba na čekání. Přemýšlíte a říkáte si, co vlastně angličtina? Někdy v období dubna až června dostanete od všech vašich 5 možností zprávu, jestli jste dostali váš konečný “offer” nebo ne. Jsou tři možná stádia, “unconditional offer”, kde jste přijatí bez výhrad. Rejected, kde jste se bohužel dozvěděli, že vás daná univerzita nepřijímá a ten poslední, co nás v tomto odstavci nejvíce zajímá je “conditional offer”, nabídka, která je podmíněna nějakou další akcí. Velmi často se jedná o doložení výsledků maturity, pokud se hlásíte již před skončením střední školy nebo již zmiňovaná úroveň angličtiny. Ideální případ je ten, pokud vaší úroveň můžete doložit již při podání přihlášky. V tomto případě jste již absolvovali uznávanou anglickou zkoušku (IELTS nebo jinou). Pokud ne a dostanete váš “conditional offer” s podmínkou doložení úrovně anglického jazyka, musíte absolvovat tyto zkoušky s výsledkem větším, než má daná univerzita jako minimální požadavek. To již záleží na dané univerzitě. Tímto je to také poslední krok k možnosti oslavovat “unconditional offer”.

 

 

Moment, mám na stole “unconditional offer”, ale co financování a školné? Jak to vlastně funguje? Nejjednodušší situace je ve Skotsku, kdy vám školné proplatí stát, pokud jste student z Evropské unie. Do situace zatím nepromluvil Brexit, který může řadu okolností narušit či změnit, ale zatím vycházejme ze současných dat. V rámci Anglie je situace odlišná a školné se pohybuje v rámci desítek tisíc liber za bakalářské studium. Můžete ale využít půjčku na studium, kterou začnete platit až tehdy, když odpromujete, začnete pracovat a vyděláváte nad určitý limit, který se většinou mění jednou za rok. Tato “půjčka” ale nefunguje tak jako typická bankovní půjčka. Má minimální úrok, je poskytovaná státem a strhává se přímo z vaší výplatní pásky společně s daní a je to jen malé procento měsíčně. Můžete to tak brát jako extra daň z obrovské výhody získat  zahraniční vzdělání v Anglii. Více informací můžete nalézt na https://www.gov.uk/student-finance.

 

Dnes jsme se zabývali hlavně přijímacím řízením na vysokou školu v zahraničí. Co když ale chcete něco víc a odjet už na školu střední? Systém britského vzdělávání nabízí široké spektrum možností od veřejných po privátní střední školy. Na těch privátních můžete často narazit na obrovské částky za školné, které jsou ale přímo úměrné kvalitě vzdělání a často nabízejí i “boarding”. O studenta je maximálně postaráno, žije v rodině v okolí školy nebo přímo ve škole. Je poskytnuto plné stravování, atd. V Česku existují programy, které vybírají několik studentů za určité časové období na stipendium a proplácí řádově desítky procent z ceny celkového školného. Příklad může být nadace OSF - https://osf.cz/cs/jak-pomahame/stipendia/stredoskolska/ a partner programu https://www.hmc.org.uk/. Nezapomínejme ale i na školy veřejné. I tam můžeme nalézt velmi kvalitní výuku, bez nutnosti platit extrémní ceny za školné. V rámci našeho projektu spolupracujeme s řadou středních škol a můžeme pomoci vybrat tu nejlepší.

 

V rámci tohoto tématu se nám otevírá další obrovská škála témat, na které budu rád navazovat v dalších dílech mého deníku studenta zahraniční vysoké školy.


Píšeme pro vás