Když jsem se na gymnáziu rozhodoval, kam povedou mé další studijní kroky, jistě mě nenapadlo, že to bude právě na the University of Edinburgh (UoE) ve Skotsku.

Od druhého ročníku střední školy jsem sice věděl, že chci studovat v zahraničí. Nicméně tehdy studium za hranicemi, zejména tedy přímo z našeho gymnázia, bylo pro studenty (i profesory) spíše sci-fi než reálnou možností. Stereotyp, že taková forma vzdělání je finančně nedosažitelná, stále přetrvával. Pro získání představy jsem se tak obrátil ke staršímu kamarádovi, kterému se do zahraničí vycestovat podařilo, a inspiroval se jeho příběhem. Nejdříve jsem uvažoval o Francii, poté i o Dánsku. Nakonec jsem se rozhodl po maturitě odjet s přítelkyní na „gap year“ do Skotska, našetřit nějaké peníze a rozhodnout se, co a kde chceme studovat.

Studium zadarmo? Realita skotského systému

Naší destinací byl Edinburgh. Až po příjezdu do tohoto krásného koutu Velké Británie jsme zjistili, že se zde dá studovat zadarmo a to rovnou na renomovaných institucích. Neváhali jsme tedy a podali si přihlášky na různé skotské univerzity. Dnes jsem studentem třetího ročníku ekonomie na UoE a své volby nelituji.

 

 

Studovali zde Adam Smith, David Hume, Charles Darwin nebo Arthut Conan Doyle

Zdá se mi, že ekonomie je zde vnímaná trochu jinak než v České republice, neboť se dá srovnat, co se náročnosti týče, se studiem matematiky či práv. Mezi slavné absolventy UoE patří například David Hume nebo Thomas Bayes. Nejzvučnější jméno, zejména pro ekonomy, je potom samozřejmě Adam Smith, který zde vyučoval. Už jen fakt, že v podstatě jdete ve stopách těchto osobností, je vzrušující a velmi motivující. Edinburgh je potom pro studenty jako stvořený. Dle některých statistik hlavní město Skotska několikrát vyhrálo ankety ohledně spokojenosti studentů v rámci Velké Británie. Kdo by zde tedy nechtěl studovat?

Profesoři se spíše ptají „proč a jak“ než „co, kde a kdy“

Na studium v zahraničí nejvíce oceňuji snahu univerzity vštěpovat studentům kritické myšlení. Tohle pro mne byla velmi zásadní a samozřejmě pozitivní změna oproti gymnáziu. Profesoři se neptají „co, kde, kdy“ ale spíše „proč a jak“. To je také spojeno s tím, jak studium na univerzitě souvisí s psaním esejí. Proces argumentace pro a proti určitému fenoménu je potom každodenní chleba, jelikož se objevuje nejen ve zmíněných esejích, ale i při zkouškách. Profesoři nehledají jednoduchou odpověď ano/ne, ale spíše schopnost podívat se na dané téma z různých úhlů a kriticky ho vyhodnotit. Ekonomie je samozřejmě spíše technická, respektive matematická věda, takže psaní esejí není robustní součástí kurikula. Nicméně například skupinové projekty jsou skvělou příležitostí využít zmíněného kritického uvažování.

Mimoškolní aktivity a práce na poloviční úvazek  

Kromě přednášek a povinných seminářů univerzita nabízí spoustu jiných aktivit. Fungují zde tzv. „societies“, které se mohou specializovat v podstatě na cokoliv. Účel těchto uskupení je dát dohromady lidi se stejnými zájmy. Tento rok jsem se například týdně scházel se skupinou studentů, kde jsme společně pracovali na projektu pro jednu nejmenovanou charitativní organizaci. Spousta studentů má také během semestru „part-time job“, nejčastěji v pohostinství. Ne všichni studenti si to ale mohou časově dovolit vzhledem k náročnému studiu. V knihovně, kde studenti stráví asi nejvíce času za semestr, je rušno i v pátky a soboty večer.

 

 

Flexibilita a náročnost studia v Británii

Jelikož nemám zkušenosti se studiem na české univerzitě, nemohu srovnat výuku v Británii a v České republice. Co ale mohu alespoň zhruba nastínit je rozdíl mezi školami v Británii. Ze své zkušenosti mohu říci, že každá univerzita a také každý obor v rámci té samé univerzity je jinak náročný. V prvním a druhém ročníku jsem například studoval němčinu či kurz z finančnictví, které byly o dost jednodušší než všechny kurzy ekonomie. Na druhou stranu by se tento pohled neměl generalizovat, neboť každému studentovi vyhovuje jiný typ předmětu (např. psaní esejí vs. počítání příkladů). To také souvisí s flexibilitou, kdy si studenti mohou část svých kurzů vybírat z široké nabídky předmětů, což je vítaná změna od gymnázia.

Proč to nezkusit?

Studiem v Edinburghu se mi otevřely obzory a možnosti, kterých bych na české univerzitě zřejmě nedosáhl. Myslím si, že studenti, kteří hledají nové výzvy a třeba jsou i nespokojeni se stavem českého školství, by měli reálně uvažovat o možnosti studia v Británii či jiném koutu Evropy. Vrátil bych se tímto k úvodu, kde zmiňuji, že informace o studiu v zahraničí sice často na středních školách chybí, to je ale právě jeden z důvodů, proč píši tento článek. Tedy abych inspiroval ty, kteří jsou ve stejné situaci jako já před pár lety. 




Píšeme pro vás