Jak se dostat na Oxford, jak probíhá výuka v době koronaviru a jak získat stipendium?

Hana Bernhardová začala letos se studiem biochemie na věhlasné univerzitě v Oxfordu. Splnit sen jí pomáhá také podpora nadace Bakala Foundation, od které získala studijní stipendium.

Hana pochází z Valašského Meziříčí, kde také vystudovala gymnázium. Už od dětství se zajímala o přírodní vědy a na střední škole se pak začala biologii věnovat tak intenzivně, že absolvovala tři stáže v různých laboratořích (Ústav experimentální medicíny AV ČR v Praze, Laboratoř růstových regulátorů UP Olomouc, Loschmidtovy laboratoře v Brně), napsala tři SOČ práce a obdržela tři významná ocenění: Cenu Učené Společnosti, České hlavičky a Cenu nadačního fondu Jaroslava Heyrovského. Číslo tři je pro Hanu evidentně šťastné.

V roce 2020 se jí podařilo získat studijní stipendium od nadace Bakala Foundation a s ním na podzim 2020 vyrazila do Británie na University of Oxford, kde studuje bakalářský program zaměřený (na co jiného než) na biochemii.

Biochemie je tvou vášní. Co tě na ni nejvíc baví?

Nejvíce mě vždycky fascinovala její komplexnost. Vidět, jak i ty nejjednodušší procesy v našem těle jsou na molekulární úrovni tak neuvěřitelně složité a sofistikované mechanismy, kde vše souvisí se vším. Je to nádherné. 

Proč ses rozhodla ji studovat v zahraničí, a ne na české univerzitě? A proč sis vybrala právě University of Oxford?

O studiu v zahraničí jsem začala uvažovat už na základní škole. Spíše než prestiž mě ale lákala vidina poznávání lidí z celého světa, zdokonalení jazyků, nadšených a zapálených spolužáků i profesorů,  výzkum na té nejvyšší úrovni. 

V deváté třídě jsem poté absolvovala zájezd do Anglie, jehož součástí byla návštěva Oxfordu a ten mi naprosto učaroval. Hned po příjezdu domů jsem pak začala vyhledávat studijní programy a informace o přijímacím řízení. Později mě ale Oxford nejvíce lákal zejména kvůli špičkovému výzkumu a možnostem se do něj zapojit již během prvního roku studia.

Podařilo se ti získat stipendium, které ti pomáhá pokrývat náklady na studium a život v Anglii. Podle tvého názoru, jak se ti podařilo přesvědčit porotu Bakala Foundation, která ti stipendium udělila?

To bych sama ráda věděla. Během pohovorů jsem měla možnost setkat se s několika dalšími uchazeči a dodnes nechápu, že jsem z toho velkého množství úžasných a motivovaných lidí byla vybrána právě já. 

Pokud bych si ale měla tipnout, tak si myslím, že jsem si porotu mohla získat svou pracovitostí. Poslední dva roky jsem totiž střední školu studovala pouze na dálku, žila v Brně a pracovala v laboratoři na různých vědeckých projektech. 

Když se řekne University of Oxford, většina lidí si asi představí prestižní univerzitu, na niž je velmi těžké se dostat. Jak probíhalo přijímací řízení na tvůj obor a jak ses na „přijímačky“ připravovala?

Přihlášku jsem podala na obor buněčná a molekulární biochemie a jelikož se jedná o obor, který není na středních školách běžně vyučovaný, nemusela jsem psát žádné testy. Přijímací řízení se tak skládalo z odevzdání doporučujícího dopisu, předpokládaných známek u maturity a tzv. personal statement, což je něco mezi životopisem a motivačním dopisem, ve kterém člověk popíše, proč chce studovat zrovna daný obor a co nad rámec středoškolského studia v rámci něho dokázal. 

Následně jsem byla vybrána na pohovor, který se uskutečnil přímo v Oxfordu. Jednalo se o akademický pohovor, kdy jsem musela řešit různé biologické, chemické a fyzikální problémy před profesory, kteří mě teď učí. Cílem pohovorů nebylo zjistit, kolik si toho pamatuji, ale jak přemýšlím a jestli umím uvažovat logicky, kriticky a v souvislostech. Nedá se na něj tedy moc připravit. Bylo to poměrně náročné, ale zároveň to byla obrovská zkušenost a velmi mě překvapilo, jak milou atmosféru se tamnímu týmu podařilo vytvořit.

A jaké to je na Oxfordu studovat? Čím se to podle tebe liší od studia na českých vysokých školách s takovým zaměřením?

Na Oxfordu je kladený mnohem větší důraz na vytváření souvislostí mezi jednotlivými tématy a předměty, a jejich skutečné pochopení než na slepé memorování. 

Velký rozdíl mezi výukou na Oxfordu a v ČR vidím zejména v tom, že na Oxfordu jsou zkoušky písemné; ve vědě nejčastěji formou kratších otázek, příkladů a dlouhých esejí. Vnímám to jako velkou výhodu, co se týče objektivity, a také možnost zdokonalení akademické angličtiny a přípravu na psaní vědeckých publikací. 

Pro Oxford jsou specifické také tzv. tutoriály, což jsou setkání 2-4 studentů s jedním profesorem, s kterým následně diskutují právě probírané téma. Mně osobně se tento styl výuky moc líbí, protože je velmi individuální a můžu se vždy zeptat na něco, co nechápu nebo naopak mi přijde zajímavé.

Návazná otázka je, jaké to je studovat na Oxfordu v době korony? Co se změnilo, jak probíhá výuka a dá se na studiu v době covid-19 najít i něco pozitivního?

Podzimní trimestr jsem měla možnost absolvovat v Oxfordu. Přednášky jsme měli online, ale laborky a některé tutoriály byly prezenční, což bylo moc fajn. První měsíc nebyly restrikce ještě tak tvrdé a bylo možné mít i sociální život, seznamovat se a stát se členem různých studentských societies. Já jsem například začala zpívat ve sboru a zúčastnila jsem se několika pěších túr do okolní přírody. Bohužel poté nastal lockdown a téměř veškerý sociální život skončil.

Druhý trimestr teď budu pravděpodobně absolvovat, vzhledem k situaci, celý online z ČR. Online výuka má ale také svá pozitiva. Naše přednášky jsou nahrané dopředu a my si tak můžeme sami rozhodnout, kdy si je pustíme a sestavit si vlastní rozvrh, což mi velmi vyhovuje. Mohu si také nastavit vlastní rychlost přehrávání nebo přednášku zastavit a přetočit o kousek zpátky, jak potřebuji.

Splnilo studium v zahraničí tvá očekávání? Přineslo také něco neplánovaného, nad tvá očekávání? 

Přestože začít studovat v zahraničí v době korony nebylo úplně jednoduché, samotné studium jako takové moje očekávání ještě mnohem předčilo. Všichni profesoři byli naprosto úžasní, nadšení pro svůj předmět a dokázali ho také výborně podat. 

Velmi mě překvapilo, jak velký význam je na Oxfordu kladen celkovému rozvíjení osobnosti nejen z akademické stránky, ale také v různých dalších zájmech, vztazích nebo v oblasti duševního zdraví a hygieny. Profesoři se na každého studenta dívají čistě individuálně a snaží se ho podpořit a motivovat k nejlepší práci, ale v rámci jeho osobních možností. Je tedy naprosto běžné, že pokud například někdo nezvládá matematiku, univerzita se ho nesnaží potopit a vyhodit hned v prvním ročníku, ale nabídne další doučování a lekce. 

Čím ráda trávíš volný čas, kromě studia a výzkumu?

Nejradši trávím čas s přítelem, rodinou nebo kamarády. Ráda sportuji, baví mě jóga, plavání, turistika v přírodě nebo běh. Hodně času také trávím čtením beletrie nebo antistresovými omalovánkami.  

Na čem nyní pracuješ a na co se těšíš? 

V současné době se převážně věnuji studiu a připravuji se na své první zkoušky. Moc se ale těším na léto. Rozesílám přihlášky na různé prázdninové vědecké stáže v oxfordských laboratořích a doufám, že se situace s koronou do té doby už zklidní a budu moct nějakou absolvovat. Laborka mi totiž už docela chybí. 

Hančin příběh sledujeme už dlouhodobě, ještě než na Oxford nastoupila, natočili jsme tak pro vás s nadějnou vědkyní podcast Za hranice. V něm řešíme především přijímací zkoušky a přípravu na vědeckou kariéru. Hančinu práci v laboratořích a tipy pro studenty, kteří také uvažují o studiu v zahraničí.

Scholarship

Stipendijní program Scholarship je určen zájemcům o studium ucelených bakalářských nebo magisterských programů na zahraničních univerzitách, kteří mají české státní občanství (nebo povolení k trvalému pobytu v ČR) a v den podání žádosti jim není více než 33 let.

Stipendium je úspěšným uchazečům přislíbeno na celou dobu trvání studia (bakalářského či magisterského), pod podmínkou dobrých průběžných studijních výsledků. 

Přihlášky do ročníku Scholarship 2021 jsou otevřené do 18. ledna 2021.

Stipendium poskytuje nadace Bakala Foundation, která na špičkových zahraničních univerzitách po celém světě podpořila již 171 českých studentů a studentek.