Narozdíl od obchodů, kadeřnictví a dalších služeb se většina studentů v České republice do školy už letos nepodívá.

Bezprecedentní situace je nejen nová a alespoň z počátku komplikovaná, ale také velmi zajímavá. Proto jsme se rozhodli provést průzkum mezi studenty, kteří se už více než dva měsíce vzdělávají distančně nejen u nás, ale i ve světě. Pusťte se teď do jeho výsledků. 

 

Foto: Shutterstock.com

 

Cílem bylo především zjistit, jak se k celé situaci staví studenti, co vnímají jako nevýhody a co jim naopak vyhovuje? Jakým způsobem výuka probíhá a jak komunikují se svými studenty učitelé? 

 

Podobné průzkumy samozřejmě probíhají i v zahraničí. Strategii, kterou zvolily české školy, tak můžeme porovnat s tím, co ukazují zahraniční průzkumy a jaké informace máme od našich vlastních studentů, které krize zastihla na studiích v zahraničí. 

 

Dozvíte se například:

 

  • jak se studenty komunikují jejich školy
  • jaké nástroje k tomu využívají
  • jestli je reálné dodržet během online výuky rozvrh
  • jak ukončují předměty ti, kdo se před závěrem semestru vrátili domů
  • jaké má online studium podle studentů výhody a nevýhody

 

Abychom se dostali k co největšímu počtu studentů, spolupracovali jsme na průzkumu s Českou středoškolskou unií. Ta se snaží především o to, aby hlas studentů byl slyšet, a tak jsme v záplavě průzkumů, které se většinou věnují učitelům, rodičům nebo ředitelům škol, odstartovali jeden, který je zaměřen na další důležitou složku vzdělávacího systému. Světe div se, na samotné studenty. Často se na ně totiž v komentářích o školství zapomíná. 

 

“Více než kdykoli jindy poukazuje tato situace na zastaralost systému a množství učiva. Ukazuje také to, že existují lepší alternativy k frontální výuce či že se studenti doopravdy chtějí vzdělávat, a to i bez trestání známkami.” - Adam Kořínek člen předsednictva České středoškolské unie

 

 

Foto: Střední pedagogická škola Futurum

 

Přímý kontakt s vyučujícím oceňují čeští i američtí studenti

 

Zjistili jsme tak například, že během distanční výuky není v přímém kontaktu s učiteli (prostřednictvím telefonátu nebo videohovoru) téměř čtvrtina studentů (24,5 %). Přitom přímý výklad vyučujícího chybí studentům podle průzkumu nejvíce. Dokládají to i data ze zahraničí. Podle amerického průzkumu, který provedla společnost SurveyMonkey, by totiž studenti nejvíce ocenili, kdyby s nimi škola komunikovala pravidelně. A často. Přes 30 % respondentů uvedlo ztrátu kontaktu s vyučujícími a instruktory jako jednu z hlavních obav. Následovanou obavami ze sociální izolace obecně. Až 45 % amerických studentů také uvedlo, že se bojí, aby stíhali udržet tempo výuky. 

 

Čeští studenti si užívají vlastní time management a pozdější vstávání

 

Velké množství samostudia bylo předmětem obav i u českých studentů. Ti ale na distanční výuce oceňovali právě to, že si mohou vzdělávání konečně trochu řídit sami. Time management a pozdější vstávání se tak opakuje v odpovědích na otázku, co vnímají jako výhodu distanční výuky, nejčastěji.

 

 

 

Graf: Průzkum společnosti Education.cz, Česká středoškolská unie, Střední pedagogická škola Futurum

 

Nejtěžší je online studium matematiky

 

Podle amerického průzkumu se jen část studentů (36 %) cítila být připravena na přechod na online výuku. Většina tak ocenila, pokud je škola v tomto období více podporovala, ať už po technické nebo jiné stránce. 

 

I českým studentům kontakt se školou chyběl. Přímý výklad vyučujícího jednoznačně scházel 51 % studentů, 25 % si naopak na nepřítomnost výkladu nestěžovala. Výklad přitom podle průzkumu chybí především proto, že bez něj je pro studenty těžší si látku zapamatovat nebo ji vůbec pochopit. Mezi nejobtížnější předměty vyučované distančně pak řadí současní čeští středoškoláci především matematiku (54,6 %), cizí jazyky (26,8 %), český jazyk (19 %) a fyziku (15,8 %). 

 

 

 

Graf: Průzkum společnosti Education.cz, Česká středoškolská unie, Střední pedagogická škola Futurum

 

 

Školy zapojily komunikační technologie, jejich užívání by ale měly koordinovat

 

Výhodu distanční výuky viděli studenti i v tom, že školy začaly více používat moderní technologie. To umožňuje individuální přístup ke vzdělávání a rozšiřuje možnosti konzultací. Téměř polovina studentů to v průzkumu náležitě ocenila. 

 

Studenti pak nemusí čekat v předmětech, které zvládají rychleji, ale mohou více času věnovat problematice, která je pro ně složitější. To je přesně model, který pomáhají zavést technologie a podporuje inspirace ze zahraničí, kde výuka takto probíhá mnohem častěji. 

 

“Výhodu vidím hlavně v možnosti si rozvrhnout čas, v hodině třeba úkoly stihnu (v matematice) za půl hodiny a pak musím čekat, až dopočítají ostatní, třetinu hodiny vlastně jenom pročekám. Takhle to udělám za půlhodinu a získám čtvrthodinku navíc.” - respondentka průzkumu

 

To potvrzuje i náš konzultant v UK Filip, který pro vás pravidelně píše Deník zahraničního studenta a i jeho poslední příspěvek se věnuje tomu, co nás ve vzdělávání čeká v nové době.

 

“Na univerzitách v UK se kompletně přešlo z klasického vyučování a přednášek na online výuku poměrně rychle. Liší se to samozřejmě škola od školy, ale například naše univerzita ve Skotsku byla na situaci perfektně připravená. Využíváme totiž nástroje pro komunikaci a práci ve skupině i běžně v průběhu semestru,” popisuje situaci Filip, který ve Skotsku studuje. Flexibilně univerzita reagovala také v informování studentů o aktuální situaci na univerzitě. “Zrušila dokonce zkoušky pro všechny studenty prvního a druhého ročníku, aby nezvyšovala zbytečně stres v nejisté době, rozšířila možnosti konzultací s psychologem a podnikla další kroky k usnadnění situace.” 

 

I střední školy v Anglii dokončují školní rok distančně. Přestože se čeští studenti kvůli koronaviru vrátili domů, své zahraniční vzdělání dokončují online. Jednou z takových studentek je i Sophie, která se příští rok chystá v zahraničí pokračovat i na univerzitu. Koho by zajímalo, proč se vůbec rozhodla na střední škole v Anglii studovat zeměpis aplikovanou biologii a studia životního prostředí, může se podívat na rozhovor, kde Sophie tohle všechno popisuje. 

 

“Dokončujeme jednotlivé předměty online, učitelé využívají nástroje pro videohovory a učíme se v podstatě normálně, podle rozvrhu. Máme štěstí v tom, že jsme už stihli všechno podstatné probrat a v době, kdy se školy uzavřeli jsme měli začít už jen opakovat na zkoušky. Známky tak letos budou školy dávat podle všech esejí, úkolů a testů, které už jsme udělali. Daleko víc jim stejně záleží na známkách z průběhu roku, než na té z posledního testu.” studentka Education.cz Sophie

 

 

Foto: Shutterstock

 

Druhou nejčastěji zmiňovanou výhodovu bylo pozdější vstávání a menší únava (34,4 %). Více než tři čtvrtiny studentů tráví nad studiem do 6 hodin denně. Jako nevýhodu uváděli studenti naopak nekoordinované zadávání úkolů a organizování online hodin. Mezi nejčastější nevýhody pak studenti řadí neporozumění probírané látce nebo zadanému úkolu (28,3 %), nemožnost se přímo zeptat a chybějící zpětnou vazbu (22,7 %). Mnohým také chybí jejich spolužáci a kamarádi. 

 

Jak distanční výuka probíhá? 

 

Zajímalo nás i to, jak podle středoškoláků české školy zvládly přechod na online výuku. Více než půlka si myslí, že to pro jejich školu bylo snadné, bezmála 40 % pak nedokázalo tuto otázku rozhodnout a podle zbytku bylo nastavení distanční výuky obtížné. Většina studentů také uvedla, že jejich škola využívá online nástroje i během klasické výuky. 

 

Nejčastěji je to ale jenom e-mail, jehož prostřednictvím dostávají studenti úkoly. A to je zoufale málo. Druhým nejčastěji využívaným nástrojem byl Microsoft Teams, následovaný Messengerem a Google Classroom.

 

Celkem 24 % studentů během distanční výuky není v přímém kontaktu s vyučujícím vůbec, dalších 24 % pak nepravidelně. Více než 60 % ale uvedlo, že pouze dostávají zadané úkoly. Celkem 15 % pak, že škola dodržuje rozvrh a 8,8 % se vzdělává v delších blocích po jednotlivých předmětech. V Americe dodržuje rozvrh každý nebo skoro každý den jen 16 % studentů. Většinu dnů to zvládá až 47 % respondentů průzkumu společnosti MonkeySurvey.

 

Americký průzkum se ptal i na to, jak často chtějí studenti dostávat informace od jejich školy. Více než polovina (54 %) uvedla, že by ocenili, kdyby s nimi škola komunikovala každý den nebo alespoň jednou za dva tři dny. Celkem 32 % by to stačilo jen ve chvíli, kdy má škola nějaké nové informace a 14 % by ocenilo info ze školy jednou týdně. 

 

 

Foto: Střední pedagogická škola Futurum

 

Studenti často uváděli také to, že by pro jejich klidnou duši bylo přínosné, kdyby je škola pravidelně informovala o finančních věcech, školném, poplatcích za ubytování apod., ale také termínech zkoušek, závěrečných prací a také možných řešeních situace, kdy například zkoušku neudělají nebo nesplní úkol. 

 

Každopádně stejně jako učitelé i studenti si během online distanční výuky prohloubili své schopnosti efektivně využívat technologie ke studiu. Na všem špatném se snad opravdu najde něco dobrého. Ani u nás, ani v zahraničí není distanční výuka ještě zcela za námi, ukázalo se ale, že většina studentů se novinou poprala. Časem se tak možná vzdělávání ze škol bude přesouvat čím dál více na online platformy i u nás. V zahraničí už lze mnohé studijní programy studovat online




Píšeme pro vás