Jeden z nejvýše postavených Čechů ve vedení společnosti Facebook, Josef Hlaváček, nám odpověděl na otázky v rámci naší série úspěšných čechů a jejich zkušeností ze zahraničí.
Již od mala jsem měl velikou touhu poznávat nové země, jejich kulturu a zažít, jakým stylem se v nich přistupuje ke studiu, práci a k životu obecně. Skoro mi přijde, že jsem se s touto vášní již narodil a vždy jsem věděl, že mým cílem je studovat a žít v zahraničí. Ne nadarmo se říká, kolika jazyky mluvíš, tolikrát jsi člověkem.
A proto, když jsem měl příležitost vyrazit na první větší zahraniční dobrodružství, hned jsem toho využil. V rámci studia CEMS na Vysoké škole ekonomické v Praze jsem měl možnost odcestovat do Austrálie v rámci svého double degree programu na The University of Sydney (USYD). Po studiu na USYD jsem pokračoval s nabýváním zahraničních zkušeností ve městě Budapešť, kde jsem pracoval jako Digital Manager ve společnosti L'Oréal. A poté, od roku 2015 již následovala má aktuální pozice v Dublinu, kde pracuji pro Facebook jako Sales Manager pro region střední a východní Evropy.
V prvé řadě bych chtěl povzbudit všechny, kdo o studiu nebo práci v zahraničí přemýšlí, aby využili jakékoliv příležitosti, která se jim naskytne. Já můžu ze své vlastní zkušenosti říct, jak mi zahraničí rozšířilo obzory a pomohlo mi vytvořit si určitou sebejistotu v rozhodování a spolehnutí se sám na sebe.
Ještě živě se mi vybavuje přílet do Austrálie a uvědomění si, že následující měsíce budu trávit úplně sám bez pomoci rodiny a nejbližších přátel ve městě, které je 16 tisíc kilometrů vzdálené od Prahy a všech jistot, které jsem si tam do svých tehdejších 23 let vytvořil. A nebojím se přiznat, že prvních pár týdnů představovalo křest ohněm - od hledání bytu v předraženém Sydney, přihlašování se na nové předměty, zařízení všech povolení a nezbytné administrativy pro život v Austrálii, po vytvoření si nové komunity přátel. A toto byly přesně momenty, jejichž splnění mi dodalo pocit zadostiučinění a víry v sám sebe. Co jsem si během těchto občas těžkých chvil říkal, bylo:
"Když to zvládnu nyní v Sydney, můžu své zkušenosti využít během dalších zahraničních pobytů a zvládnu to kdekoliv jinde."
A to se skutečně i vyplnilo. Život v Budapešti a práce pro L'Oréal se mi zdála procházkou růžovým sadem, v porovnání s předchozí zkušeností ze Sydney. Zároveň i následná relokace do Dublinu byla celkem snadnou záležitostí - a to i díky skvělé podpoře, kterou Facebook budoucím zaměstnancům nabízí.
Obecně považuji práci v zahraničí za jednu z nejvíce užitečných zkušeností, které jsem zatím získal. Možnost pracovat v kanceláři s tisíci zaměstnanci a 100+ národnostmi mi dává skvělou příležitost objevovat, co znamená diverzita a inkluze (D&I) z první ruky - a jak zajistit, aby se každý člověk cítil součástí většího celku bez ohledu na naše rozdíly. Zároveň jsem si ale uvědomil, jak je pro mě čas s rodinou a blízkými přáteli důležitý a jak zajistit, abych byl ve chvílích s nimi skutečně mentálně přítomen.
Jak důležitou roli hraje komunita lidí okolo vás - a že sdílené okamžiky jsou mnohem hodnotnější a barvitější, než ty individuální. Z hlediska adaptace je to potom důležitost času - většina pocitů je dočasných a vytvořit si nové zvyky a rutiny trvá většinou alespoň 4 týdny. V neposlední řadě - jako lidé jsme velice odolní a překonáme toho extrémně hodně.
V rámci studia na USYD byl kladen velký důraz na sebereflexi a schopnost poskytnutí a přijetí konstruktivní zpětné vazby. Také jsem byl překvapený tím, jak významnou roli hrálo mít svůj vlastní názor a umět ho důkladně verbalizovat. Ve Facebooku jsem neustále ohromen tím, jak důležitá je kvalitní práce v týmu, otevřenost a diverzita a inkluze. Pokud má společnost zaměstnance, kteří se cítí být opravdovou součástí většího celku a ví, že jejich názory budou vyslyšeny a respektovány, magic happens. V neposlední řadě bych chtěl zdůraznit, že umět projevit a otevřeně mluvit o zranitelnosti (vulnerability) se vždycky ukázalo jako správné rozhodnutí.