Rozhovor s naším konzultantem: Vše, co potřebujete vědět o studiu na univerzitách v Německu a Rakousku

Proč jít studovat na zahraniční univerzitu do Německa nebo Rakouska? Dominik v rozhovoru odpovídá na klíčové otázky o kvalitě tamního vzdělání, přijímacím řízení, možnostech studia v angličtině nebo třeba studijních poplatcích. Zjistěte, jaké (ne)výhody studium v těchto zemích nabízí.

Proč jít studovat na vysokou školu do Německa nebo Rakouska?

1. Kvalita vzdělání

Důvodů zmíním hned několik. Nejprve bych rád vyzdvihl kvalitu tamního vzdělání. Když se totiž podíváme na nejrůznější světové statistiky vysokých škol, zjistíme, že spoustu německých univerzit se pravidelně umisťuje na předních příčkách. Například německá vysoká škola Technical University of Munich (která se mj. pyšní více než 40 laureáty na Nobelovu cenu) se v roce 2024 v rámci statistiky QS University Rankings umístila na 37. místě.

2. Multikulturní prostředí

Obrovskou výhodou je také multikulturní prostředí. Celkově totiž docházelo během let 2023 a 2024 na univerzity v Německu přibližně 470 000 (15 %) mezinárodních studentů. Když bychom se zaměřili na konkrétní vysokou školu, tak třeba již zmíněná německá univerzita TUM se pyšní 38% podílem zahraničních studentů.

Na rakouských univerzitách jsou počty o něco nižší, v letech 2023 a 2024 tam studovala 90 000 studentů ze zahraničí.

3. Široká škála programů v angličtině

Nesmím zapomenout zmínit také relativně velkou škálu anglických programů, které německé i rakouské univerzity nabízí. Nabídka vzdělávacích programů v angličtině je širší u magisterských oborů než u bakalářských.

Momentálně lze v Německu studovat v angličtině 352 bakalářských a přes 1 700 magisterských programů. Obecně lze říci, že u ekonomických oborů je zastoupení programů v angličtině vyšší než u oborů technických a přírodovědných. Nutno ovšem doplnit, že mezi univerzitami v Německu najdeme i takové, které jsou specializované na mezinárodní výuku přírodních věd (např. RWTH Aachen University). 

V Rakousku je to o něco omezenější, celkově tam aktuálně funguje 297 anglických programů (42 na bakalářském stupni, 250 na magisterském).

4. Nízké školné

Dalším důležitým aspektem je, ve srovnání s ostatními západními zeměmi v Evropě, relativně nízké školné (viz níže). 

5. Kvalitní infrastruktura

Studenti si také často pochvalují kvalitní německou infrastrukturu, hlavně vysokorychlostní tratě, které umožňují cesty napříč celým Německem.

Jaké jsou tam požadavky na přijetí?

Německým univerzitám je potřeba dodat především úředně ověřené maturitní vysvědčení přeložené do němčiny nebo angličtiny. Zájemci o studium v Německu také obvykle dokládají jazykový certifikát. Jeho podoba se odvíjí od typu programu, který si student vybral. Na programy v němčině bývá zpravidla nutné doložit TestDaF, DSH nebo certifikát Goethe-Institutu. Anglické programy pak obvykle vyžadují certifikáty IELTS nebo TOEFL. Na některé univerzity je také potřeba zaslat životopis a motivační dopis. 

Na rakouských univerzitách jsou požadavky téměř totožné. Jediný rozdíl je v tom, že přijímací proces často zahrnuje i přijímací zkoušku.

Musí student umět německy, aby se mohl hlásit na univerzitu do Německa nebo do Rakouska?

Německy studenti umět nemusí. Jak na bakalářském, tak na magisterském stupni mají německé i rakouské vysoké školy v nabídce plno programů, které je možné studovat v angličtině. Jen je pak zapotřebí mít připravený některý z anglických jazykových certifikátů, které jsem zmiňoval.

Standardně vysoké školy po studentech vyžadují jazykovou úroveň B2–C1. V Německu potřebují obvykle studenti přírodovědných oborů (kromě medicíny) minimálně úroveň B2. Humanitní obory jsou přísnější, tam musí často studenti dokládat jazykové certifikáty na minimální úrovni C1.

Takže když se hlásím na anglický obor, nemusím mít žádnou znalost němčiny? 

Ve většině případů ne, vybrané univerzity (zejména v Rakousku) ovšem vyžadují, aby student v průběhu vysokoškolského studia nějakou základní znalost německého jazyka nabyl. Tyto univerzity ale velmi často sami nabízí lekce němčiny pro cizince.

Můžeš jednoduše popsat celý proces podávání přihlášky na vysoké školy v Německu a Rakousku?

V Německu to funguje následovně. Když student splňuje všechny zmíněné požadavky k přijetí, podá standardně své přihlášky přes portál Uni-Assist, což je centralizovaná agentura, která se zabývá přezkoumáváním mezinárodních maturitních vysvědčení. Právě tam přepočítají známky ze střední školy do německého systému a poskytnou dokumenty univerzitám v Německu. Poté následuje, někdy zdlouhavé, čekání na rozhodnutí o přijetí. Jakmile jej student obdrží, přihlásí se student ke konkrétnímu programu. 

Rakousko žádnou centralizovanou agenturu nemá, většinou si rakouské univerzity spravují kontrolu maturitních vysvědčení samy, tzn. celý proces bývá obvykle administrativně o něco jednodušší.

Jaké obory studenti v Německu a Rakousku nejčastěji studují?

Na vysoké školy v Německu nejčastěji mladí lidé odjíždí za studiem technických a přírodovědných oborů. Příkladem tamních nejprestižnějších technických univerzit jsou Technical University of Munich, Freie Universitaet Berlin nebo RWTH Aachen University. Velké množství studentů studuje na německých univerzitách také třeba ekonomii a management, tam bych jako příklad uvedl Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově.

Rakouské univerzity lákají studenty spíše na skvělé obory humanitní a umělecké. 

Na co si mají dát studenti při přijímacím procesu pozor?

Pozor bych si dával hlavně na termín uzávěrky přihlášek, který je na německých univerzitách poměrně ustálený (polovina července). V Rakousku žádný takový celoplošný termín nemají, každá rakouská univerzita si ho stanovuje sama. 

Nezapomeňte také předložit veškeré dokumenty ve stavu, jaký vybraná univerzita očekává. Některé školy vyžadují úředně ověřenou kopii překladů maturitního vysvědčení i jazykových certifikátů. 

Je studium v Německu a Rakousku placené? 

Není, na univerzitách v Německu platí studenti pravidelně jen tzv. semestrální příspěvky. Výše příspěvků se odvíjí od spolkové země (někdy i města), ve které se škola nachází. Všeobecně by se dalo říci, že se poplatky za semestr pohybují v rozmezí 100–400 €. Obvykle tyto příspěvky zahrnují spoustu studentských výhod, např. jízdenky na veřejnou dopravu, neomezené užívání knihovních prostor nebo vstupy na různé kulturní akce.

V Rakousku to funguje jinak, výše školného za jeden semestr je tam na veškerých veřejných univerzitách stanovena jednotně. Pro školní rok 2024/25 je to 363 €/semestr. 

Jsou tam nějaké možnosti stipendií nebo finanční podpory pro zahraniční studenty? 

Ano, existuje spousta organizací, které nabízí zájemcům o studium v Německu stipendium. Zmíním třeba organizace DAAD a Česko-německý fond budoucnosti, které poskytují studentům prospěchová stipendia (vyplácí přibližně 600–800 €/měsíc). Obdobné agentury fungují i v Rakousku, třeba OEAD. 

Jaké jsou při studiu na vysoké škole v Německu nebo Rakousku životní náklady?

Životní náklady se samozřejmě liší podle konkrétního místa studia. V německých metropolích, jako je Mnichov, Berlín nebo Hamburk se mohou životní náklady vyšplhat až na 1 000 €/měsíc. V menších městech to bývá zhruba 600–700 €/měsíc. V Rakousku je situace obdobná.

Mohou si studenti během studia nějak přivydělat? 

Samozřejmě, studenti si obvykle přivydělávají formou tzv. minijobů neboli částečných úvazků, které jsou omezeny 20 odpracovanými hodinami za týden. Minijoby mohou studenti vykonávat jak pro samotnou univerzitu, tak i mimo ni. Maximálně si mohou v rámci minijobu vydělat 538 €/měsíc. 

Jak a kde si může student zajistit ubytování?

Možností je několik. Nejlevněji vychází v obou zemích bydlení na studentských kolejích, které mají ale obvykle dost omezenou kapacitu. Studenti německých univerzit proto volí velmi často místo kolejí tzv. Wohngemeinschaft neboli spolubydlení. 

Jak vypadají první dny na německé nebo rakouské univerzitě?

První dny jsou takové orientační, studenti si zapisují jednotlivé kurzy, prochází kampus a seznamují se s univerzitním prostředím. Většina vysokých škol má pro nováčky připravený speciální program v rámci Welcome weeku nebo adaptačních pobytů.

Mohou tam studenti po absolvování univerzity začít i pracovat? Jak v těchto zemích funguje pracovní povolení?

Ano, mohou. Pracovní povolení má absolvent německé nebo rakouské vysoké školy přibližně 12–18 měsíců po absolvování studia. Nicméně díky členství v EU není problém tuto dobu posléze překročit.

Jaké jsou v Německu a Rakousku pro mezinárodní studenty pracovní příležitosti?

Odvíjí se to od vystudovaného oboru a jeho jazyka (němčina je samozřejmě velkou výhodou), obecně bych ale řekl, že příležitostí k uplatnění je tam spoustu. Ideální je z pracovního hlediska třeba Berlín, který má velmi bohaté startupové zázemí.

Setkávají se v těchto zemích čeští studenti s kulturními rozdíly?

Ačkoli jsou německé i rakouské univerzity kousek od nás, drobným kulturním rozdílům tam čeští studenti čelí. Je tam obecně kladen větší důraz na formální hierarchii, třeba profesoři jsou opravdu důsledně oslovováni jejich titulem apod. 

Jelikož jsou vysoké školy v Německu a Rakousku otevřenější mezinárodním studentům, je také tamní prostředí o něco víc multikulturní. To může v počátcích české studenty překvapit. 

Jak se studenti vyrovnávají s kulturním šokem nebo homesickness?

Důležité je si kolem sebe na zahraniční univerzitě vybudovat kvalitní sociální zázemí. Doporučuji studentům, aby se snažili zapojovat do různých studentských programů nebo zájmových klubů. Super je, když se snaží hledat třeba i přátele mimo kampus. Na vysokých školách v Německu i Rakousku fungují podpůrné programy, které pomáhají mezinárodním studentům s adaptací. Zmírnit homesickness lze i pomocí udržování přiměřeného kontaktu s rodinou a přáteli v Česku. Ideální je, když se studenti neizolují od ostatních a účastní se různých aktivity, díky kterým objevují, co by je mohlo bavit. Zpravidla kulturní šok po nějaké době vyprchá. 

Na jaké problémy při podávání přihlášek do Německa nebo Rakouska se studenty nejčastěji narážíš? 

Při přihlašování na univerzity v Německu se často potýkáme s administrativními problémy. Ačkoli skoro celý proces zajišťuje organizace Uni-Assist, obvykle to tam nekončí. Studenti jsou často zmatečně odkazováni na více portálů, a někdy to dokonce dopadne tak, že se musí sami registrovat na jednotlivých portálech německých univerzit. V Rakousku je z hlediska administrativy přihlašování jednodušší. Větší důraz je tam ale nutné klást na přijímací zkoušky. 

Za zmínku stojí i omezená kapacita ubytování nebo převod českého zdravotního pojištění na německé.  

Co tě na německých a rakouských univerzitách pozitivně překvapilo? 

Osobně, kromě již zmíněných výhod, oceňuji především obrovskou akademickou volnost. Studenti si své studium organizují individuálně a mají na výběr z velkého množství předmětů. 

Co bys poradil studentům, kteří o studiu v Německu nebo Rakousku přemýšlí?

Na základě svých zkušeností doporučuji:

• Začít vše plánovat včas (nejpozději na začátku maturitního ročníku). 
• Mít alespoň nějaké základy němčiny (člověk se díky tomu lépe orientuje v každodenním životě a rychleji se integruje). 
• Vyhledat některou ze zmíněných finančních podpor. 
• Být otevřený novým zkušenostem a nebát se zkoušet nové věci!