Půlroční zkušenost v Kanadě nasměrovala Ninu na prestižní Rotterdam School of Management. Jak hodnotí studium oboru International Business Administration? V rozhovoru sdílí své zkušenosti s náročným přijímacím řízením, odlišným systémem výuky i realitou hledání brigády v Nizozemsku.
Kde to všechno začalo a proč právě studium VŠ v zahraničí?
Rozhodnutí odejít po střední škole za studiem v zahraničí vycházelo u Niny z nespokojenosti s českým školním systémem. Podle jejích zkušeností je výuka v Česku zastaralá a zaměřuje se primárně na memorování faktů místo toho, aby vedla studenty k chápání souvislostí.
„Rozhodla jsem se pro zahraničí, protože nejsem spokojená se školním systémem v Česku. Myslím si, že je zastaralý. Viděla jsem to na střední škole a z toho, co jsem slyšela, jsem neměla pocit, že by to na vysoké škole bylo jiné.“
Odůvodňuje Nina svou motivaci studovat v zahraničí. Zásadní zlom v jejím uvažování nastal během půlročního pobytu na střední škole v Kanadě. Tam poprvé na vlastní kůži zažila, že k výuce lze přistupovat úplně jinak. Když člověk pozná pouze jedno prostředí, často ho ani nenapadne, že věci mohou fungovat odlišně. A právě Kanadská zkušenost jí ukázala nové možnosti a nasměrovala ji ke studiu vysoké školy v Nizozemsku.
Jak je to s přijímačkami na Rotterdam School of Management?
Bakalářský program International Business Administration (IBA) na Rotterdam School of Management, což je jedna z fakult Erasmus University Rotterdam, spadá pod takzvaný numerus fixus. Jedná se o typ studijních programů, které mají striktně limitovanou kapacitu studentů. Uchazeči se mohou v jednom akademickém roce přihlásit maximálně na dva nebo tři takto omezené obory a samotné přihlášky se uzavírají podstatně dříve než u běžných programů.
Přijímací proces byl přímočarý, ale vyžadoval důkladnou přípravu. Nina musela doložit:
- Strukturovaný životopis
- Dosavadní známky ze střední školy, kde byla požadována konkrétní úroveň hodnocení z jednotlivých předmětů
- Odpovědi na specifické motivační otázky
Univerzita se v motivačních otázkách silně zaměřuje na mezinárodní prostředí a cíle udržitelného rozvoje. Jedním z úkolů bylo vybrat si konkrétní cíl udržitelnosti a popsat vlastní iniciativu či projekt, kterým student k tomuto cíli osobně přispěl. Další otázky zjišťovaly, proč si uchazeč vybral zrovna tento program a jaké předpoklady má pro to, aby uspěl v multikulturním kolektivu.
Nina v rozhovoru upozornila na úskalí, kterému čelí absolventi mezinárodních středoškolských programů. Sama studovala náročný IB program (International Baccalaureate) s pokročilou matematikou. Univerzity však při přijímacím řízení ne vždy dostatečně reflektují extrémní náročnost tohoto hodnocení a plošně požadují známky, jejichž získání v IB systému je celosvětově velmi výjimečné.
Jak vypadá výuka na Rotterdam School of Management?
Studium programu International Business Administration (IBA) na Rotterdam School of Management nabízí podle Niny velkou flexibilitu v organizaci času. Její přednášky nejsou povinné a většinou začínají až kolem jedné hodiny odpoledne, což vnímá jako příjemnou změnu oproti striktnímu režimu na střední škole. Na svém oboru mívá pouze jedno povinné setkání za dva týdny. Hlavní část přípravy tak u ní spočívá v samostudiu, kterému věnuje značnou část dne.
Rotterdam School of Management (Zdroj: RSM)
Co se týče samotných předmětů, Nina je rozděluje na dva typy. U kvalitativních předmětů je potřeba se věci spíše naučit nazpaměť. U kvantitativních, tedy matematicky zaměřených předmětů, pak vedle přednášek probíhají také praktické workshopy. Ty lze přirovnat ke cvičením, kde se ve větších skupinách počítají konkrétní příklady a vzniká tam prostor pro dotazy. Finální známka se v těchto předmětech skládá ze závěrečné zkoušky a ze skupinových projektů.
Velkým přínosem celého programu je silná orientace na praxi již od prvního ročníku. Skvělým příkladem je předmět Grand Business Plan, jehož náplň Nina přibližuje:
„Ve skupině si musíme najít jednu reálnou firmu, udělat pro ni externí i interní analýzu a navrhnout doporučení, zda mají změnit strategii, nebo pokračovat. Děláme pro ně vlastně takovou konzultační práci, což je super.“
Praktické dovednosti se rozvíjejí také mimo samotnou učebnu v rámci studentských asociací. Členství v konzultačním spolku, kde se řeší skutečné strategie pro reálné firmy, hodnotí Nina jako naprosto klíčové. Získané zkušenosti jsou podle ní plnohodnotným ekvivalentem vědomostí z běžné školní výuky a dají se využít v praxi.
Život v Rotterdamu: Jazyk a brigády
Adaptace na nizozemskou kulturu není pro studenty nijak zásadně náročná, jelikož prostředí je ve velké míře mezinárodní. Na univerzitě i v každodenním životě si člověk plně vystačí s angličtinou. Přesto se mohou objevit nečekaná překvapení. Nina vzpomíná na svůj první nákup po příjezdu, kdy zjistila, že veškeré popisky zboží v supermarketu jsou výhradně v holandštině, což obyčejný nákup protáhlo na více než hodinu. Samotnou holandštinu se však učit neplánuje, jelikož se pohybuje v čistě mezinárodním kolektivu.
Zcela jiná situace ovšem nastává, pokud si student chce najít při škole práci. Skloubit studium s brigádou je sice časově možné, jelikož rozvrh je flexibilní, ale bez znalosti holandštiny je nabídka pracovních míst velmi omezená. Konkurence tisíců mezinárodních studentů, kteří hledají pozice v angličtině, je obrovská. Problém sehnat práci mají lidé i na základních pozicích, jako je obsluha v restauraci nebo servírka. Pokud se však studentovi podaří práci získat, nabízí nizozemská vláda při odpracování určitého počtu hodin finanční podporu ve formě dotací na bydlení a příspěvků na levnější dopravu.
Jak to chodí s ubytováním v Nizozemsku?
Studenti prvních ročníků mohou jít tou snadnější cestou a využít ubytování v budovách, se kterými má univerzita uzavřenou smlouvu. I když toto bydlení může být o něco nákladnější, pro začátek představuje obrovskou výhodu, jelikož studenti díky tomu nemusí sami nic složitě hledat na dálku.
Ve druhém ročníku se sice vysokoškoláci musí z těchto kapacit vystěhovat, ale otevírají se jim nové možnosti. Najít si vlastní pokoj v dobré lokalitě a za rozumnou cenu sice vyžaduje dávku trpělivosti a plánování, ale řešení se podle Niny vždycky najde. Jako další alternativa se také nabízí možnost domluvit se po prvním roce se spolužáky z fakulty a odejít do společného spolubydlení ve více lidech.
Osobní růst a recept na udržení vztahů s domovem
Člověk musí po odjezdu do zahraničí začít fungovat zcela samostatně, vařit si, nakupovat a vybudovat si novou denní rutinu, což zpočátku zabírá obrovské množství času. . Člověk musí začít fungovat zcela samostatně, vařit si, nakupovat a vybudovat si novou denní rutinu, což zpočátku zabírá obrovské množství času. První zkouškové období v neznámém systému navíc doprovází velká nervozita. Když však člověk těmito výzvami projde, jeho osobnostní posun je podle Niny exponenciální. Během jednoho roku se naučí řešit situace, které by v domácím prostředí vůbec nepotkal.
Na závěr Nina sdílí osvědčený tip, jak neztratit kontakt s rodinou a přáteli v České republice:
„Nejlépe fungují videohovory a hlasové zprávy. S jedním kamarádem jsme si řekli, že si jednou za dva až tři týdny zavoláme a řekneme si, co je nového. Funguje to dobře. Ani jeden z nás nemá čas si psát každý den, ale takto jednou za čas si zavoláme a nemám pocit, že bychom kontakt ztráceli.“
Zajímá vás studium v Nizozemsku a chcete se dozvědět víc? Rádi s vámi probereme vaše individuální možnosti v rámci konzultace zdarma.
