Nejen při studiu v zahraničí potřebujeme vědět, jak co nejefektivněji studovat a získávat ty nejlepší výsledky. Dali jsme vám dohromady několik vědecky podložených tipů.
Karanténa nám stále mluví do života. Evropské státy sice pomalu uvolňují restriktivní opatření, ale kdo ví, kdy se vrátíme do situace, kdy budeme létat do Londýna za pětistovku, nakupovat v obchodním centru nebo navštěvovat naši oblíbenou restauraci. Než se tak stane, podíváme se ve dvou příspěvcích na to, jak efektivně studovat v této době. Projdeme všeobecný pohled na studium i práci. Zamyslíme se nad tím, jak přistupovat k informacím, představíme si technologické vychytávky a nebudou chybět zajímavé zdroje, knihy, články a podcasty.
Představte si na chvíli, že bychom neměli internet. Možná bychom dopisy poslali poštou, pociťovali úzkost z toho, že jsme doma zavření a nemáme skutečně žádný kontakt s okolím, nebo naopak užívali všechny ty malé radosti života. Přesto, že internet nám umožnil přesměrovat veškerou komunikaci, školu i práci do digitálního světa našeho obýváku, chybí nám spolužáci (Společný průzkum České středoškolské unie a Education.cz) a informačně přehlcená společnost nám na čelo lepí novodobé výzvy typu – jak se mám v tom informačním chaosu a „fake news“ jako vyznat? Učí nás tomu, jak správně komunikovat přes Zoom, nebo nás studenty i samotné učitele testuje v tom, jak umíme používat technologie ve výuce a efektivně studovat zavření v jedné místnosti po velmi dlouhou dobu.
Farah Jarral v jejím článku v Britském deníku The Guardian nicméně tvrdí, že pro někoho, kdo má relativně stabilní zázemí, může tato krize přinést neočekávané bonusy. Svět se točil tak trochu moc rychle a zkratka FOMO (“Fear of Missing Out”) byla každodenní součástí života. Můžeme se všichni na chvíli zastavit, nadechnout a zapřemýšlet, kam směřujeme, efektivnímu studiu ku prospěchu.
„What makes it overwhelming is not the number of options; it’s the number of good options. Letting go of good options is painful to humans. It’s called loss aversion.“ –Michael Simmons
FOMO v moderním světě a vzdělávání
Téma „Fear of Missing Out“ zmiňoval i další zajímavý článek, který vyšel v roce 2018 a který se dotýká tématu jak pracovat s informacemi. Dovednost, která je nepostradatelná pro efektivní učení. Tato doba může být velice prospěšná pro někoho, kdo se potřebuje soustředit na vlastní zkoušky, změnit “fear of missing out” na “joy of missing out”, vyznat se v informacích, ignorovat sociální sítě, naučit se a pochopit to potřebné a to nepotřebné zahodit.
Kvalitních i méně kvalitních informací je všude spousta. Dnes si můžeme vygooglit informace rychleji, než je učitel ve škole řekne. Nicméně se již ve školách neučí to, jak s informacemi pracovat. To je v dnešní době nesmírně cenná dovednost, která může každého studenta posunout na metu nejlepších známek a skvělé budoucnosti. Jak řekl investor Ondřej Fryc v online konferenci hospodářských novin výzvy 2020: “biflování je učení minulosti.”
Zahoďme zdlouhavý úvod a pojďme ke konkrétním praktickým tipům, jak efektivně studovat nebo pracovat, které už krátce zazněly v pátém dílu našeho podcastu:
Jak zlepšit soustředění
Už to zmiňoval Cal Newport v jeho knize Deep Work. Ve světě neustálého vyrušování se nedokážeme soustředit. „Hluboká práce“ bude do budoucnosti velmi žádané zboží a ten, kdo se nebude umět koncentrovat, může narazit.
Prakticky: Vyzkoušejte si vypnout notifikace, snad kromě telefonních hovorů, a určete si pracovní bloky, kde nebudete vyrušovaní. Můžete využít techniku pomodoro, kde pracujete v časových intervalech s delším pracovním úsekem a kratší přestávkou, kde můžete “checknout” Facebook.
Jak si vybrat studijní materiály
„We are what we read.“ – Daniel Boorstin
Valí se na nás obrovské množství informací. Další dovedností nutnou pro přežití bude umění třídit informace a používat ty správné ve svůj prospěch.
Prakticky: Používejte ověřené zdroje. Pokud studujete business school, klasikou je třeba McKinsey nebo Harvard Business Review (často nejen byznysové informace). Dobrým pomocníkem může být Twitter, kde, pokud sledujete správné účty (nejdůležitější část), můžete mít potřebné informace nejen rychleji, ale i ve větší kvalitě. Vezměte do ruky občas i knihu.
“There is more treasure in books than in all the pirate’s loot on Treasure Island.” – Walt Disney
Jak lépe studovat a pochopit látku
V šedesáté třetí epizodě podcastu „Brain We Are“ je tématem právě učení a vzdělávání. Důležitá je část, kde kluci mluví o flexibilitě myšlení a kontextu, jakým způsobem uvažovat a propojovat věci. Pokud si nabiflujete látku na test z fyziky, možná ho splníte, ale z dlouhodobého hlediska je vám tento přístup k ničemu. Porozumění dané problematice, zájem, propojování různých informací klidně z odlišných oborů nebo uvědomění širšího kontextu pomáhá vytvářet stabilnější neuronová propojení v mozku.
Jak si lépe pamatovat
Youtuber Ali Abdaal, který vystudoval medicínu na univerzitě v Cambridge, podobně jako náš kolega Michal, který byl hostem v posledním díle podcastu “Za hranice”, má několik desítek videí o efektivitě při studiu. Jeho strategie je postavená na knížce „Make it Stick“ a dalšího výzkumu v oblasti vzdělávání, kde je dokázáno, že pouze čtení poznámek nebo zvýrazňování v knize nevede tak efektivně k samotnému zapamatování. Jak se tedy efektivně učit? Zmiňovány jsou dva přístupy. „Active recall“ a „spaced repetition“. Jednoduše přeloženo: Testujte sami sebe na jednotlivá témata a testování rozložte v čase, aby se narušila křivka zapomínání.
Na začátku byl tento článek koncipován jako list aplikací, které pomáhají k efektivnímu studiu či práci. Netrvalo dlouho a celá struktura se změnila. Mělo to velmi jednoduchý důvod. O technologie zase až tak nejde. Nejdříve je nutné pochopit kontext, nastavit myšlení a všeobecné návyky v oblasti studia nebo práce spojené s dalšími zdroji, které pomohou pochopit širší problematiku. Jakmile je zvládnuto, můžou nám technologie zjednodušit život. Tipy na jednotlivé aplikace najdete také v dalších článcích na blogu.
