Bára Cihlová se věnuje výzkumu od svých 15 let, dojížděla do Prahy do laboratoře a po střední škole se rozhodla pro studia v zahraničí na prestižní univerzitě Oxford.
O Báře jste možná už slyšeli, je to mladá nadějná vědkyně, studentka Akademického gymnázia a juniorská asistentka výzkumu na Ústavu organické chemie a biologie v Praze. Po střední škole se rozhodla přihlásit se na prestižní Oxfordskou univerzitu. Laboratorní práci a výzkumu se totiž věnuje už od 15 let.
- Minulý rok pracovala například na vyvinutí metody pro levné testování potenciálních léků proti RNA virům, která je v recenzním řízení amerického Journal of Biological Chemistry.
Letos se jí podařilo na Oxford se dostat. Po Brexitu však stejně jako spousta dalších studentů, měla problém s financováním školného, které se zvýšilo. Požádala tak o pomoc a to nejen univerzitu, ale i nadační fondy a veřejnost.
- O její cestě na Oxford si můžete více přečíst například na její stránce, kde popisuje, čím se zabývala a jak se o studiu univerzity v UK rozhodovala.
S Bárou jsme se spojili a rádi jí na její cestě za snem na Oxfordu budeme pomáhat. Přinášíme vám teď krátký rozhovor hlavně o tom, jak sháněla mladá studentka finance na svoje studia i to, jaké má plány do budoucna.
Kolik celkem nadací a o kolik možností stipendií jste zkusila zažádat? Jaké to byly a kde se vám podařilo podporu získat?
Hlavní jsou pro mě čtyři stipendia – dvě česká a dvě oxfordská. Zatím vím, že mě podpoří stipendium Andreje Kleina na University College a mám z toho obrovskou radost.
Dále se hlásím na osm menších stipendií, která jsou z většiny zahraniční. Oslovila jsem i šest nadací, které se na mou kategorii nespecializují, ale pomáhají v oblastech vědy a vzdělávání. Odmítnuta jsem nebyla pouze nadací Krskových, s nimiž udržuji kontakt.
Kromě stipendií jsem se pustila i do plánu B. Oxford bych si totiž nemohla dovolit ani s podporou veškerých možných nadací. Pro evropské studenty je školné čtyřikrát dražší a studentské půjčky v Británii nedostupné.
- Vytvořila jsem si tedy webové stránky, zřídila si transparentní bankovní účet a pokračovala v oslovování firem a nadací.
Co jsem však nečekala byl obrovský přísun podpory od lidí, kteří mě našli přes sociální sítě a rozhodli se mi pomoct. Aktuálně mám dostatek financí na první rok studia, což je neuvěřitelné.
Kdyby Oxford nevyšel, jaké byly vaše další volby a proč?
Přes britský UCAS systém lze poslat přihlášku na pět univerzit. Hlásila jsem se proto i na UCL, Imperial College London, University of Edinburgh a King’s College London. Líbila se mi struktura jejich kurzu biochemie, ale tamější modulový systém mě odrazoval stejně jako na českých univerzitách. Oxford byl má „first choice“ právě kvůli absenci modulů, kvůli výuce formou tutoriálů a kvůli celoročnímu výzkumnému projektu ve čtvrtém ročníku. Pro mě to byla jasná volba, ale všem tento systém nemusí vyhovovat.
Máte vidinu toho, co a kde chcete dělat po studiu?
Opravdu ještě nevím, kam mě vítr zavane po Oxfordu a po PhD studiu. Budu někde v laborce, to je jisté. Ráda budu pokračovat ve studiu virových enzymů – zajímá mě, jak se chovají přímo v hostitelských buňkách a jak to můžeme sledovat v přímém přenosu.
Dostala jste i nějaké negativní zprávy od lidí ohledně sbírky peněz nebo dotazy na to, proč studovat v zahraničí a ne doma?
Zprávu jsem nikdy přímo nedostala, ale v komentářích pod příspěvky se někdy takové věci objevily. Myslím, že lidé, co kritizují studia na univerzitách jako je Oxford nebo Cambridge, si neuvědomují, že nejde pouze o získání titulu.
Radost z poznávání je nejlepší částí mého života. Své schopnosti chci rozvíjet dál. Chci získávat zkušenosti od nejlepších biochemiků a účastnit se jedinečné výuky a výzkumných projektů.
Věřím, že jde o zkušenost, která mění životy i celé společnosti.
Je něco, čeho se při studiu na Oxfordu bojíte?
Zatím se nebojím ničeho. Na náročné studium se těším. Konečně se svému oboru budu věnovat na sto procent.
Nevíte, jestli v jiných zemích mají podobnou situaci podchycenou a ČR by se tak mohla řešením inspirovat?
Student z Hong Kongu mi říkal o vládním stipendiu HKSES, které pokrývá školné stovce nejlepším studentům, kteří si navíc mohou zažádat o podporu na žití. Ve Švédsku nebo Severní Makedonii se zase státní podpora získá automaticky po přijetí na prestižní univerzitu. Od dalších studentů jsem slyšela o vládní podpoře Kanady, Jižní Korey a Německa, kde se podpora odvíjí od příjmu domácnosti.
Máte nějakou radu pro další studenty, kteří jsou v podobné situaci jako vy?
Pokud vás něco baví a chcete něčeho dosáhnout, zkuste pro to udělat všechno. Opravdu se to vyplatí a nemůžete nic ztratit.
Bára popisuje na svém YouTube kanále, čím se zabývá a jak se dostala až na Oxford.
Bářin příběh budeme sledovat a podporovat její talent. Doufáme, že i vás její příběh inspiroval a pokud je vaším snem dostat se na zahraniční školu ať už střední nebo vysokou a nevíte si s něčím rady, neváhejte se nám ozvat.