Hana Melcrová je absolventkou Univerzity Berklee ve Valencii, kde se věnovala moderní hudbě a studiovému nahrávání. V rozhovoru se dozvíte, jaké to je odcestovat na prestižní univerzitu do zahraničí, proč si vybrala španělskou pobočku i Haniny tipy pro psaní motivačního dopisu.
Českou zpěvačku a hudebnici Hanu Melcrovou můžete znát pod pseudonymem NAHA. Její hudba dosáhla vrcholu hitparád Českého Rock Radia a byla součástí filmových soundtracků. Se svou kapelou Y? procestovala Evropu a Kanadu, až se rozhodla studovat na vysoké škole v zahraničí magisterský program Master of Music in contemporary performance (production concentration).
Proč ses rozhodla studovat na vysoké škole ve Španělsku?
Vybrala jsem si Berklee College of Music ve Valencii, což možná může být pro někoho matoucí, protože všichni vědí, že Berklee je americká univerzita. Tam je samozřejmě základna, ve Valencii mají menší kampus, kde nabízejí obory především pro magisterská studia. Na Berklee jsem mířila hlavně kvůli oboru. Hlásila jsem se sice i na univerzitu v USA, ale Španělsko pro mě bylo dostupnější i finančně.
Vždycky jsi chtěla studovat v zahraničí?
Chtěla jsem jít studovat do zahraničí už na bakaláře po konzervatoři. V té době jsem totiž v ČR nenašla obor, který by se soustředil na moderní hudbu. HAMU je úžasná, ale je to všechno klasická hudba a já jsem hodně contemporary muzikant. Už jsem v té době hodně cestovala s kapelou a poznávali jsme cizí kultury.
Začala jsem přemýšlet o americké univerzitě Berklee v Bostonu, i proto, že někteří moji spolužáci tam odcházeli studovat. Nakonec jsem se i dostala, ale chyběly mi finance. Přestože jsem dostala stipendium na školné, život v USA je drahý. Takže jsem na univerzitu do zahraničí neodjela a můj život šel dál.
Kdy ses pak rozhodla pro studium ve Španělsku?
V době covidu jsem začala přemýšlet nad tím, že se zkusím na vysokou školu v zahraničí přihlásit ještě jednou. Rezonovalo to ve mně. Hledala jsem znovu obory, a protože jsem už měla s kapelou něco za sebou, chtěla jsem to trochu rozšířit a spojit své studium v zahraničí i s produkcí. Na Berklee jsem našla přesně to, co jsem hledala. Učili jsme se tam vše od tvorby přes nahrávání až po to, jak svoji hudbu propagovat.
Musí už student, který chce tuhle univerzitu v zahraničí studovat, mít za sebou to, co ty?
Já jsem si myslela, že musíš mít za sebou strašně moc, ale spoustu mých spolužáků nemělo vydanou ani jednu písničku nebo zatím nejezdili na koncerty. Navíc každý školský systém vás připraví trochu jinak. Na univerzitách v Americe bakalář končí dřív než u nás, takže ve Španělsku se mnou byli i studenti, kterým bylo třeba 22, 21 let. Myslím, že je důležitější, jak je člověk během studia v zahraničí nastavený, jak moc ho obor zajímá. Je potřeba ukázat nadšení. Pro mě to ale byla výhoda, protože když škola vypsala nějaké koncerty, já už mohla poslat celé album. Na druhou stranu je to prostředí, kde se můžete hledat a objevovat svůj styl.
Jak probíhají přijímačky na takovou univerzitu v zahraničí?
Je to náročný proces. Je potřeba mít hodně připraveného dopředu. Procházíte testem angličtiny, píšete esej, dáváte dohromady portfolio. Každá zahraniční vysoká škola může mít jiné požadavky. Na Berklee jsem se hlásila na obor, který byl jenom na rok a hned v rámci přijímaček chtěli vědět, čemu se chci věnovat v magisterské práci. Když tohle vše pošlete, čekáte na oficiální audition, který se po covidu dělá hodně online.
Psala jsi i motivační dopis, jaké to pro tebe bylo?
Doporučuji mít někoho, kdo vám nejen motivační dopis, ale i ostatní nachystané náležitosti pro univerzitu v zahraničí projde. Potřebujete někoho, kdo má nadhled. Pro mě bylo psaní motivačního dopisu náročné. Nemám to ráda, psát o tom, proč já jsem ten nejlepší člověk na tuhle školu. Tohle umí skvěle Američané. Já měla dlouho blok, než jsem vůbec začala psát. Pak jsem si ale řekla, že prostě začnu, a psala cokoli mě napadalo. Hodně mi pak pomohla Petra z Education.cz, která mě nasměrovala a předala mi svoje zkušenosti.
Máš nějaká doporučení?
Udělejte si research před tím, než začnete psát, protože je rozdíl psát pro univerzitu americkou a evropskou. Nechte kreativitu plynout, pište a pište. Nechte to uležet do druhého dne a pak to reflektujte s logickou částí mozku. Co bych také poradila je být při psaní motivačního dopisu na univerzitu v zahraničí upřímný, nesnažte se vymýšlet nějaký příběh, který si myslíte, že zaujme. Ten váš je nakonec vždycky nejzajímavější.
S Hanou o jejím studiu v zahraničí nedávno vyšel podcast Education.cz – Za hranice! Dozvíte se tam, co všechno obnáší obor Contemporary Performance, proč si ho Hana vybrala, jak vypadaly její španělské začátky, proč se ocitla na tamní policejní stanici a spoustu dalších zajímavostí, které Hanu při studiu na univerzitě v zahraničí potkaly.
