Rozhodnutí poslat své dítě na střední školu za oceán s sebou přináší celou řadu otázek. Jaké to bylo pro tehdy sedmnáctiletou studentku Elišku a co v takové chvíli prožívali naopak rodiče studenta Matěje? Účastníci našeho webináře otevřeně sdíleli své osobní příběhy o tom, co je k odjezdu motivovalo, jak zvládali první týdny odloučení a jak je tato zkušenost profesně i lidsky proměnila.
Touha po změně a první impuls
Během našeho webináře o studiu SŠ v zahraničí se ukázalo, že u každého studenta je začátek cesty trochu jiný. Někdy s myšlenkou na studium v cizině přijde samotný student, jindy jsou prvními iniciátory rodiče. V rodině Kolínkových vzešel hlavní impuls od maminky, která chtěla synovi Matějovi otevřít obzory mimo Českou a Slovenskou republiku a umožnit mu poznat jinou formu výuky. Matěj myšlenku okamžitě přijal a velmi se těšil. Jelikož se aktivně věnuje golfu, hledala rodina zpočátku sportovně zaměřenou školu, avšak z nabízených možností si Matěj nakonec sám zvolil školu, kde byl golf okrajovou záležitostí, a dal přednost spíše vzdělávání. Původně plánoval studium na střední škole v Kanadě pouze na jeden rok, ale nakonec na St. Michaels University School studuje již druhým rokem.
Studentka Eliška se pro odjezd do USA rozhodla v 17 letech ze zcela jiných důvodů. Studovala na náročném gymnáziu a měla pocit, že prožívá neustále stejnou rutinu. Chtěla změnu a toužila z dosavadního koloběhu na čas utéct. Svou tehdejší situaci vyjádřila slovy:
„Studuji na poměrně náročném gymnáziu a měla pocit, že zažívám neustále stejnou rutinu. Chtěla jsem změnu a toužila jsem vyzkoušet něco nového.“
Pokud plánujete podobnou cestu jako Eliška, přečtěte si, co vše je potřeba vědět o studiu střední školy ve Spojených státech amerických. Její rodiče na rozhodnutí reagovali rozdílně. Zatímco maminka byla nápadu velmi otevřená, i když měla pochopitelný strach, tatínek byl nejdříve zaskočený a s jejím odjezdem zpočátku nesouhlasil. Eliška nakonec do USA odcestovala a jejím působištěm se stala Fryeburg Academy.
Zajímavé je, že jak na straně rodičů, tak u Elišky se hned od začátku objevil stejný klíčový požadavek, a to ubytování na internátu neboli boarding school. Možnost hostitelské rodiny obě strany odmítly. Kolínkovi tak učinili na základě předchozích špatných zkušeností v širší rodině, zatímco Eliška pak čistě z osobní preference, protože chtěla mít své vlastní zázemí a pokoj.
Zkouška samostatnosti za oceánem
První dny v cizí zemi a odloučení od blízkých představují pro všechny zúčastněné velkou emocionální zkoušku. Eliška otevřeně popisuje, že měla z loučení s rodinou a přáteli obrovský strach. Nejtěžší pro ni byl moment na letišti, kdy viděla plakat svou malou sestru. Samotná cesta do Bostonu jí v té chvíli připadala nekonečná a provázel ji velký smutek. Začátky v kampusu navíc přinesly drobné technické šoky, protože po příjezdu byla zima, chyběla jí spolubydlící a v koupelně jí nešla zapnout teplá sprcha
Eliščin pokoj na Fryeburg Academy s výhledem na kampus
V krizových momentech Elišce pomohla přirozená komunikativnost, nová přátelství a také skvělé sportovní zázemí školy, kde si mohla v posilovně kdykoliv vyčistit hlavu. Hned na letišti se navíc seznámila s dalším českým studentem a druhý den ji školou provedla další Češka, což jí adaptaci výrazně usnadnilo.
Pro rodiče není odloučení o nic snazší. Pan Kolínek přiznává, že pro manželku to bylo nesmírně náročné období, obzvlášť proto, že Matěj je jedináček. Škola sice na úvod pozvala rodiče do Kanady a provedla je celým zázemím, samotné loučení ale bylo velmi rychlé a striktní. Záměrem školy bylo zabránit společnému pláči a studenty okamžitě integrovat do velké mezinárodní komunity. Paní Kolínková vzpomíná, že první měsíc doma nedokázala ani vstoupit do synova prázdného pokoje. Po dvou týdnech jí Matěj volal a vyprávěl, že je mu strašně smutno. Společně si u telefonu řekli, že tuto cestu si vybrali jako rodina a společně ji zvládnou. Situace se rychle zlepšila a Matěj nakonec nikdy neřekl, že by to chtěl zabalit a vrátit se domů.
Matěj a jeho St. Michaels University School, kde studuje už druhým rokem
Tato zkouška zformovala ze studentů samostatné osobnosti. Eliška s úsměvem vzpomíná, jak byla do té doby nesamostatná a musela se ptát své patnáctileté spolubydlící, jak se vůbec zapíná pračka. Matěj se v Kanadě musel začít kompletně starat sám o sebe. Jelikož škola vyžaduje nošení uniforem, musel se naučit sám si žehlit košile a vázat kravatu. Dnes si sám zařizuje letenky i veškeré praktické záležitosti a rodiče se shodují, že se z něj v osmnácti letech stal plnohodnotný, dospělý člověk. Že to i přes těžké začátky stálo za to, potvrzuje paní Kolínková:
„Kvalita vzdělání je nesrovnatelná. Soukromé studium je finančně náročnější, ale pobyt za ty peníze rozhodně stojí. Studenti na internátu jsou pod dozorem a mají tak nabitý program, že nemají čas na smutek. O bezpečnost dětí se rodiče rozhodně nemusí bát.“
Jak pobyt v zahraničí probouzí skrytý potenciál
Největším přínosem celého pobytu je však objevování talentů a silných stránek, o kterých studenti ani jejich rodiče doma neměli tušení. Škola dokáže z mladých lidí vytáhnout maximum. Pan Kolínek popsal neuvěřitelnou proměnu svého syna:
„Před dvěma lety jsme si nedovedli představit, že by syn veřejně vystoupil nebo zarecitoval na školní besídce. A vloni hrál v muzikálu. Jeli jsme do Kanady na jeho představení a hrálo se to opravdu ve velkém městském divadle v profesionální produkci, s obrovským vybavením a školním orchestrem, který čítá asi 80 lidí.“
Matěje divadlo uchvátilo natolik, že si ho zapsal jako řádný studijní předmět a následně si zahrál roli v muzikálu Bídníci před publikem pro 1200 lidí.
Matěj (čtvrtý zleva) během divadelního vystoupení
Eliška zase během svého pobytu v USA využila své dlouholeté zkušenosti s tancem. V rámci školní soutěže Dorm Olympics kompletně vymyslela a s ostatními nacvičila pětiminutové taneční vystoupení. Tato zkušenost v ní probudila zdravé sebevědomí a schopnost vést lidi. Bezprostředně po návratu do Česka překonala strach a stala se trenérkou malých dětí, což by podle svých slov bez americké zkušenosti nikdy neudělala.
Eliška (uprostřed) s kamarádkami během Dorm Olympics
Zahraniční zkušenost rodinám kompletně přepsala i plány do budoucna. Eliška odjížděla s jasným cílem studovat psychologii, v Americe však zažila turbulentní politické změny, které ji přivedly k zájmu o veřejné dění. Nyní je v maturitním ročníku a vedle psychologie se hlásí na diplomacii, protože pochopila, jak důležité je, aby mladí lidé rozuměli světu a měli vliv na naši budoucnost. Domů se vrátila s otevřeným mindsetem a osobním heslem:
„Na všechny nové příležitosti říkat ano.“
Matěj měl původně rovněž v plánu studovat psychologii, ale v Kanadě zjistil, že ho obor nebaví. Díky flexibilitě zahraničního systému mohl předmět v prvních týdnech změnit a vybral si environmentalistiku, která ho naprosto nadchla. Dnes má podané přihlášky na univerzity v oborech mezinárodní vztahy, mezinárodní právo a ochrana životního prostředí a v březnu dokonce absolvoval výzkumnou cestu na Galapágy.
Příběhy Elišky a Matěje ukazují, že odloučení a počáteční odvaha opustit domov se studentům bohatě vrátí v podobě dospělosti, nezávislosti a jasné vize pro jejich budoucí život.
Zajímá vás, jak probíhá studium i v jiných zemích? Další inspirativní příběhy studentů, kteří se vydali do různých koutů světa, naleznete na našem YouTube kanálu.
Jak to chodí na internátních středních školách?
Život a výuka na zahraniční střední škole s sebou přináší úplně jiný režim a pravidla, než na jaké jsou studenti zvyklí z domova.
Menší třídy a důraz na aktivní zapojení
Základním pilířem výuky na internátních školách je zcela odlišný přístup ke vzdělávání, než na jaký jsme zvyklí z našich škol. Zapomeňte na přeplněné třídy a pasivní memorování pouček. Ve třídách zde bývá menší počet studentů, většinou do dvaceti, přičemž na některé specifické předměty se skupina zmenšuje klidně na pouhých deset studentů. Výuka je založena na neustálé komunikaci, diskuzích a aktivním zapojení do hodin. Učitelé se zaměřují spíše na to, aby studenti látku skutečně pochopili na praktických příkladech a projektech. Pedagogové navíc vyučují většinou pouze jeden konkrétní předmět, pro který jsou neuvěřitelně zapálení, a mají ohromné znalosti. Ke studentům přistupují s respektem k jejich odlišným názorům a v případě potřeby jim rádi nabídnou individuální konzultaci.
Možnost sestavit si studium na míru
Obrovskou výhodou je velká flexibilita a svoboda ve výběru předmětů. Každá škola funguje jako takové rozšířené gymnázium, kde má sice student stanovený pevný základ, zbytek si však volí sám podle svých vlastních zájmů. Nabídka volitelných předmětů je neuvěřitelně široká a často čítá i více než sto různých možností. Studenti se tak mohou věnovat tématům, jako je robotika, různé formy umění, hudba, školní sbory či orchestry. Pokud navíc student v prvních týdnech zjistí, že mu vybraná oblast nevyhovuje, kanadské i americké systémy mu umožňují předmět bez problémů změnit, což byl i případ Matěje a jeho přestupu z psychologie na environmentalistiku.
Kampus jako samostatné a bezpečné městečko
Protože se jedná o internátní školy, studenti žijí a studují na jednom místě. Školní kampusy jsou velmi rozlehlé a fungují v podstatě jako malá samostatná města se vším potřebným zázemím. Studenti nejčastěji bydlí na pokojích po dvou, přičemž pokoje jsou zařízené střídmě. Sociální zařízení bývají společná pro šest až osm studentů, ale některé školy nabízí i pokoje s vlastní koupelnou. Součástí ubytování jsou společné obývací pokoje, kuchyňky a velká studentská centra, kde mohou trávit volný čas hraním stolního fotbálku, ping pongu, billiardů nebo her na konzolích. Hlavní jídlo je po celý den kompletně zajištěno v rámci školy.
Multikulturní prostředí
Život na internátu rozhodně neznamená, že by v kampusu žili pouze cizinci. Převážnou většinu studentů tvoří místní studenti a mezinárodní komunita představuje zhruba deset až třicet procent osazenstva. Vládne zde velmi přátelská a rodinná atmosféra, ve které bydlí i spousta učitelů, se kterými se studenti potkávají i ve volném čase. O bezpečnost dětí se rodiče rozhodně nemusí bát. Studenti jsou pod neustálým dozorem a v kampusu platí jasná pravidla a režim. Program během týdne i o víkendech je natolik nabitý sportovními a mimoškolními aktivitami, že studenti nemají čas propadat stesku po domově. Školy disponují ohromným sportovním zázemím, které zahrnuje vybavené posilovny, atletické stadiony a někdy i hokejové haly.
Jak probíhá celý proces a kolik stojí studium na internátní střední škole v zahraničí?
Ideálním časem pro odjezd do zahraničí je druhý nebo třetí ročník střední školy. Samotná příprava začíná nezávaznou konzultací s našimi zkušenými specialisty, na základě kterého se vytvoří předvýběr konkrétních škol podle rozpočtu a zájmů studenta. Následně studenty provádíme celým procesem podání přihlášek, pomáháme s motivačními dopisy, přípravou na pohovory a vyřízením víz. Přijímací řízení obvykle obsahuje také testy z angličtiny a matematiky, přičemž většina škol dnes akceptuje rychlý online test Duolingo. Většina studentů odjíždí s jazykovou úrovní B2, ale školy dokážou podpořit i ty, kteří mají angličtinu o něco slabší.
Náklady na studium na internátních středních školách v USA či Kanadě začínají po slevách zhruba na půl milionu korun za rok. Školy mají také zájem o šikovné studenty, takže se dá aktivně zažádat o stipendium a finanční pomoc. Při této žádosti se detailně dokládají rodinné příjmy a náklady. Formuláře jsou sice poměrně složité, ale dokážeme s jejich vyplněním kompletně pomoct. Celá investice za ty peníze rozhodně stojí, protože studentům dává obrovský přínos do života, učí je samostatnosti a zároveň jim otevírá dveře na univerzity po celém světě.
Jak je to s návratem zpět do domů?
Častou obavou rodičů je, jak bude vypadat návrat studenta domů. Celý proces závisí na individuální domluvě s konkrétní školou v Česku nebo na Slovensku. Pokud si student v zahraničí zvolí správné a uznatelné předměty, bývá návrat plynulý. Po návratu se nejčastěji skládají rozdílové zkoušky, případně se student sám rozhodne, že si daný ročník pro větší klid zopakuje.
Pokud vás láká spíše Evropa, Education.cz zajišťuje studium střední školy také ve Velké Británii, Irsku, Dánsku, Španělsku nebo Francii. V portfoliu jsou dokonce i mezinárodní školy v Dubaji. Většina přihlášek se podává do konce ledna a celé studium se řeší s ročním předstihem, takže ideální doba pro první konzultaci je právě teď.
Domluvit nezávaznou konzultaci zdarma
